75 let od tragické smrti pilota Karla Balíka
5. března 2021 uplynulo 75 let od tragické smrti plzeňského rodáka Karla Balíka, který zahynul při od letecké katastrofě letounu ČSA ze zahajovacího letu na lince Praha – Paříž – Praha.
Československé aerolinie zahájily 4. března 1946 dopravu na trati Praha – Strasbourg – Paříž. S prvním letadlem odlétl jeden z nejúspěšnějších dopravních pilotů Karel Balík. Při přistávacím manévru na pražské Ruzyni v úterý večer 5. března letadlo se při nárazu octlo v plamenech. O nehodě vypovídá následující protokol : „ 5.3. 1946 havaroval Junkers JU – 52/3m (OK – ZDN) na trati Paříž – Strasbourg – Praha na letišti Praha – Ruzyně. Kapitán Karel Balík ve 12.30 vzlétl z Paříže, v 15.10 přistál ve Strasbourgu a po doplnění paliva v 15.34 odtud odstartoval. Na letišti Praha – Ruzyně bylo celý den QBI ( vyhlášen stav létání podle přístrojů ). V 18.11 letadlo přeletělo letiště, následovaly ještě dva pokusy o přistání na dráhu 22. Při čtvrtém přistávacím manévru byl dodržen náletový směr i sestup pod mraky. Letadlo minulo zaměřovací gonio ve správném směru, ale pravým kolem zachytilo o kupku bramborové natě na poli 170 m od silnice, pak dosedlo oběma koly na zem, pilot pravděpodobně zpozoroval, že je mimo přistávací plochu, přidal plyn, ale letoun narazil podvozkem do náspu silnice a vyvrátil několik patníků, čímž se silně zbrzdil. Obě podvozková kola odpadla na silnici. Ocasní částí zachytil stromky na hranici retenční nádrže a spadl na její vypuštěné dno, odkud se odrazil, vymrštil se na západní část nádrže, rozlomil se a 1 800 l benzinu se vzňalo. Osm z jedenácti cestujících zahynulo, ze čtyř členů posádky přežil druhý pilot.
Příčinou nehody byl chybný odhad výšky pilotem pro sníženou viditelnost a nedostačující letištní zařízení na letišti„. Lékař konstatoval smrt u palubního mechanika Vojtěcha Slezáka a radiotelegrafisty Ladislava Paráka. Jako jediný vyvázl zraněný druhý pilot Jan Šerhant, v té době šéfpilot ČSA. Všichni tři bývalí letci RAF. Karel Balík zemřel na četná zranění a popáleniny v nemocnici v Praze – Břevnově. Nositel čtyř Čs. válečných křížů, Polského válečného kříže a řady britských medailí se mnohokráte za své letecké služby ocitl v obtížných situacích, které vždy s obdivuhodnou chladnokrevností vyřešil. Při posledním přistání mu osud připravil překážku, kterou kapitán Balík nemohl přemoci .
Karel Balík se vrátil do osvobozené vlasti jako elitní dopravní pilot RAF v britské hodnosti Flight Lieutenant a v československé hodnosti poručíka v záloze. Za válečné zásluhy byl vyznamenán anglickou medailí AFC – Leteckým křížem. Po demobilizaci nastoupil jako pilot k obnoveným Československým aeroliniím.
Spolu s bratrem Jaroslavem spoluzakládali Západočeský aeroklub na letišti Plzeň – Bory. Byl sportovním a vojenským pilotem. Jeho ideálem bylo stát se dopravním pilotem na dálkových letech. To se mu splnilo, a před válkou byl přijat k Československé letecké společnosti a létal jako kapitán na různých typech dopravních letadel. V roce 1938 dovršil milion ulétnutých kilometrů. Příběh svého tchána Karla Balíka popsal spisovatel Jiří Stránský v knize – Balada o pilotovi a stal se předlohou ke stejnojmennému televiznímu filmu.
Do hodnosti plukovníka „ in memoriam „ byl povýšen v rámci rehabilitace v roce 1990.
Jeho jméno uvedeno na desce padlých letců Západočeského aeroklubu v Plzni.
Čest jeho památce, nikdy nezapomeneme!!!
Za vzpomínku a fotografie děkujeme autorovi panu Ladislavu Vitíkovi, Letci Plzeň z.s, Letecký historický klub gen. J. Irvinga Plzeň z.s.