5. března 2021 uplynulo 75 let od tragické smrti plzeňského rodáka Karla Balíka, který zahynul při od letecké katastrofě letounu ČSA ze zahajovacího letu na lince Praha – Paříž – Praha.

Československé aerolinie zahájily 4. března 1946 dopravu na trati Praha – Strasbourg – Paříž. S prvním letadlem odlétl jeden z nejúspěšnějších dopravních pilotů Karel Balík. Při přistávacím manévru na pražské Ruzyni v úterý večer 5. března letadlo se při nárazu octlo v plamenech. O nehodě vypovídá následující protokol : „ 5.3. 1946 havaroval Junkers JU – 52/3m (OK – ZDN) na trati Paříž – Strasbourg – Praha na letišti Praha – Ruzyně. Kapitán Karel Balík ve 12.30 vzlétl z Paříže, v 15.10 přistál ve Strasbourgu a po doplnění paliva v 15.34 odtud odstartoval. Na letišti Praha – Ruzyně bylo celý den QBI ( vyhlášen stav létání podle přístrojů ). V 18.11 letadlo přeletělo letiště, následovaly ještě dva pokusy o přistání na dráhu 22. Při čtvrtém přistávacím manévru byl dodržen náletový směr i sestup pod mraky. Letadlo minulo zaměřovací gonio ve správném směru, ale pravým kolem zachytilo o kupku bramborové natě na poli 170 m od silnice, pak dosedlo oběma koly na zem, pilot pravděpodobně zpozoroval, že je mimo přistávací plochu, přidal plyn, ale letoun narazil podvozkem do náspu silnice a vyvrátil několik patníků, čímž se silně zbrzdil. Obě podvozková kola odpadla na silnici. Ocasní částí zachytil stromky na hranici retenční nádrže a spadl na její vypuštěné dno, odkud se odrazil, vymrštil se na západní část nádrže, rozlomil se a 1 800 l benzinu se vzňalo. Osm z jedenácti cestujících zahynulo, ze čtyř členů posádky přežil druhý pilot.

Příčinou nehody byl chybný odhad výšky pilotem pro sníženou viditelnost a nedostačující letištní zařízení na letišti„. Lékař konstatoval smrt u palubního mechanika Vojtěcha Slezáka a radiotelegrafisty Ladislava Paráka. Jako jediný vyvázl zraněný druhý pilot Jan Šerhant, v té době šéfpilot ČSA. Všichni tři bývalí letci RAF. Karel Balík zemřel na četná zranění a popáleniny v nemocnici v Praze – Břevnově. Nositel čtyř Čs. válečných křížů, Polského válečného kříže a řady britských medailí se mnohokráte za své letecké služby ocitl v obtížných situacích, které vždy s obdivuhodnou chladnokrevností vyřešil. Při posledním přistání mu osud připravil překážku, kterou kapitán Balík nemohl přemoci .

Karel Balík se vrátil do osvobozené vlasti jako elitní dopravní pilot RAF v britské hodnosti Flight Lieutenant a v československé hodnosti poručíka v záloze. Za válečné zásluhy byl vyznamenán anglickou medailí AFC – Leteckým křížem. Po demobilizaci nastoupil jako pilot k obnoveným Československým aeroliniím.

Spolu s bratrem Jaroslavem spoluzakládali Západočeský aeroklub na letišti Plzeň – Bory. Byl sportovním a vojenským pilotem. Jeho ideálem bylo stát se dopravním pilotem na dálkových letech. To se mu splnilo, a před válkou byl přijat k Československé letecké společnosti a létal jako kapitán na různých typech dopravních letadel. V roce 1938 dovršil milion ulétnutých kilometrů. Příběh svého tchána Karla Balíka popsal spisovatel Jiří Stránský v knize – Balada o pilotovi a stal se předlohou ke stejnojmennému televiznímu filmu.

Do hodnosti plukovníka „ in memoriam „ byl povýšen v rámci rehabilitace v roce 1990.

Jeho jméno uvedeno na desce padlých letců Západočeského aeroklubu v Plzni.

Čest jeho památce, nikdy nezapomeneme!!!

Za vzpomínku a fotografie děkujeme autorovi panu Ladislavu Vitíkovi, Letci Plzeň z.s, Letecký historický klub gen. J. Irvinga Plzeň z.s.