Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný v rámci druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Tvořili ho vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jejím hlavním cílem bylo uskutečnit likvidaci zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha, což se nakonec stalo 27. května 1942. Účastníci operace zaplatili za svůj čin životem, když spolu s dalšími výsadkáři zemřeli 18. června 1942 v boji s přesilou nacistických vojáků v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Osmdesáté výročí této významné historické události připomínají v Plzni od konce dubna do 25. května dvě výstavy. Venkovní výstava připravená a zapůjčená Československou obcí legionářskou a Iniciativou A je umístěna na Anglickém nábřeží, na piazzettě poblíž budovy Komerční banky. Je věnována nejen průběhu samotné operace Anthropoid, ale také všem statečným mužům a ženám, kteří se zapojili do odboje během 2. světové války.
Druhá výstava v mázhauzu radnice s názvem Operace Anthropoid a Plzeň, na jejíž přípravě se podíleli historici Vlastislav Janík, ředitel Památníku národního útlaku a odboje Panenské Břežany, a Jaroslav Čvančara, připomíná osudy rodin z Plzně a okolí, které parašutistům pomáhaly. Parašutisté z Anthropoidu měli být podle původního plánu vysazeni u Ejpovic
na Rokycansku. Jozef Gabčík a Jan Kubiš měli kontaktní adresy na plzeňské rodiny, které byly zapojeny do odboje proti nacistům. Do západočeské metropole dorazili z Nehvizd vlakem přes Rokycany 30. prosince 1941 a smluveným heslem se ohlásili u rodiny Králových, která žila v činžovním domě v ulici Pod Záhorskem. Královi, rodinu tvořil policejní inspektor Václav, jeho manželka Pavla a sedmnáctiletá dcera Helena, jim hned ten den poskytli útočiště. Ukrývali je celkem několik týdnů nejen ve svém bytě, ale i v chatě u radobyčického mlýna. Václav Král zajistil parašutistům také falešné legitimace a pracovní knížky. U Králových se až do 27. května 1942, kdy byl uskutečněn atentát na Heydricha, scházeli nejen Gabčík a Kubiš, ale také účastníci dalších výsadků, jako byly Silver A i Out Distance a spřádali u nich například plány, jak pomoci britskému letectvu bombardovat plzeňskou Škodovku, která byla významnou zbrojovkou, jež zásobovala německou armádu. Mezi těmi, kdo se u Králových scházeli, byl i Karel Čurda, který později parašutisty i ty, kdo jim pomáhali, zradil. Karel Čurda 16. června 1942 udal gestapu rodiny, které s parašutisty spolupracovaly. Gestapo zatklo Královy v jejich bytě hned den poté. Při výsleších si Václav Král počínal velmi statečně, a tím zachránil životy těch, kdo vystavili parašutistům falešné doklady i těch, kdo v Plzni ukrývali další parašutisty. Královi zemřeli téhož roku v říjnu v koncentračním táboře v Mauthausenu v Rakousku. Jejich hrdinství i čin Kubiše a Gabčíka připomínají busty a pamětní deska na domě v ulici Pod Záhorskem. Další pamětní desky na domech v Čechově ulici 34, kde žili manželé Bejblovi, na Klatovské třídě 78, společné adrese rodin Hrdličkových a Františka Krále, a v Resslově ulici 4, který byl domovem rodiny Kučerových, pak připomínají statečnost, odvahu a hrdinství dalších občanů Plzně, kteří napomáhali parašutistům výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance a také byli popraveni v Mauthausenu.