Plzeňští letci v boji za svobodu  1939-1945

Od nástupu Hitlera k moci v roce 1933 Německo připravovalo plány na zotročení evropských národů. Československo (ČSR), v té době jeden z nejdemokratičtějších států na světě, se připravovalo k obraně. Vlastenecká výchova v rodinách, ve škole, v armádě a ve spolcích připravovala mladé lidi k životu ve svobodné zemi i k její obraně. V aeroklubech létali letci, kteří milovali svoji svobodnou vlast. Nejlepší z nich odcházeli do vojenského letectva. V ČSR však žilo 3,5 milionu Sudetských Němců. Měli všechna občanská práva i poslance v parlamentu. Pomocí Hitlerovské propagandy se nechali přesvědčit, že jim bude lépe v Hitlerově Velkoněmecké říši. Nechávali se v Německu cvičit v terorizmu a v ČSR vraždili v pohraničí české obyvatele. Chtěli uloupit pohraniční území, která patřila k Českému státu více než 1000 let. Spojenci ČSR Francie a Velká Británie podepsali s Hitlerem v Mnichově dohodu, která Německu tato území poskytla. ČSR  tuto dohodu společně nadiktovali za Hitlerův slib, že nebude mít další územní požadavky. Z Českého pohraničí bylo vyhnáno přes 900 tisíc Čechů. Winston Churchill nazval dohodu hanbou a předpovídal, že Hitler slib nedodrží a k válce stejně dojde. Za půl roku Německo okupovalo zbytek Českých zemí a zotročilo svobodnou zemi. Čechům Němci znemožnili svobodně žít, cestovat i létat. Němci se k Čechům chovali nesrovnatelně hůře, než před tím v ČSR Češi k Němcům. Každý již viděl, že Hitler žádné sliby nedodržuje. Češi začali z okupované vlasti utíkat a po začátku války 1. září 1939 vstupovali do zahraničních armád spojenců, aby pomohli osvobodit svoji zotročenou vlast. Létali v Polsku, ve Francii, Velké Británii a v Sovětském svazu. Cesty útěků byly nebezpečné, velmi těžkou situaci měli letci, kteří se po porážce Polska dostali do Sovětských vězení. Velmi riskantní útěky byly též přes Slovensko a Maďarsko. Další letci se zapojili do domácího odboje. V průběhu války mnozí položili své životy a další byli zraněni. Po vítězné válce se ti, kteří přežili, vrátili domů. Po třech letech svobody Stalin s československými komunisty zavedl v ČSR diktaturu proletariátu a začalo kruté pronásledování odpůrců totality, které postihlo i statečné letce. Vyhazovali je z vojenského letectva, i z aeroklubů, věznili a pronásledovali i jejich rodiny. Některým se podařilo opět uprchnout za hranice. Po pádu totality v roce 1989 byli letci rehabilitováni, a pokud ještě žili a zdraví jim to dovolilo, zapojili se do veřejného života. Byli i častými hosty aeroklubu. Generál Miroslav Štandera, čestný člen aeroklubu s námi stále létá. Vysvětlil nám, proč se svými kamarády odešel bojovat za obnovu ČSR: „byli jsme Masarykovo děti, nemohli jsme se stát Hitlerovými otroky „.

Výstava Plzeňští letci v boji za svobodu 1939 – 1945, jejich spojenci a soupeři obsahuje životopisné údaje a fotografie 81 plzeňských letců, účastníků boje za svobodu a informace o jejich spojencích a soupeřích.  Podklady poskytli plzeňští letečtí historikové Ladislav Vitík, Hanuš Salz a Karel Foud, Muzeum RAF v Londýně ve spolupráci s Velvyslanectvím Velké Británie, Norské letecké muzeum ve spolupráci s Velvyslanectvím Norského království, Muzeum Luftwaffe ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Dobové fotografie rekonstruoval Jiří Plzák.

ÚVOD

PANEL 1 PANEL 7 PANEL 13
PANEL 2 PANEL 8 PANEL 14
PANEL 3 PANEL 9 PANEL 15
PANEL 4 PANEL 10 PANEL 16
PANEL 5 PANEL 11 PANEL 17
PANEL 6 PANEL 12 PANEL 18