iTag č. 8 Památník padlým americkým letcům a křimickým občanům

Památník padlým americkým letcům a křimickým občanům padlým v 1. a 2. světové válce

Ve 2. světové válce se řada občanů Křimic zapojila do protinacistického odboje a 25 z nich bylo vězněno v koncentračních táborech, tři za tuto činnost zaplatili životem.Při náletu na Dobřany v roce 1943 dopadlo na obec 5 bomb a dvě z nich poškodily domy. V dubnu 1945 byly bombami zničeny tři rodinné domy, bez lidských obětí. Hloubkoví letci na jaře 1945 úplně zastavili železniční dopravu, vůbec přestaly jezdit vlaky, což rozvrátilo celý dopravní systém. Všechny tyto zmatky nasvědčovaly tomu, že se blíží konec německé okupace. To se také začátkem května 1945 naplnilo. Americká armáda začala od západu postupovat směrem k Plzni. Je to relativně nedávná historie a v Křimicích žije mnoho občanů, kteří tyto dny prožívali a rádi na ně vzpomínají. Z jejich postřehů, vyprávění historek i fotografií je popsáno osvobození obce. 5. května ráno je mezi lidmi podivné napětí, stále si mezi sebou něco šuškají o přípravách státních vlajek, že Američané co nevidět přijedou. Kolem 11. hodiny se objevují na budovách první prapory, jeden vlaje také na zámecké věži. I když bylo pošmourno, chvílemi mžilo, byla náves plná lidí. Někteří jásají, jiní mají obavy z ustupujících Němců, když Američané ještě nedojeli.

V Křimicích byl ustaven Národní výbor ve složení Jindřich Jílek, Josef Jílek, Josef Bláha, Josef Meinzer, Václav Beneš, Jaroslav Hrabák, Karel Bystřický, Petr Otásek, Jan Lavička, Josef Šlajs, František Lucák, Oto Mařík, Josef Urban. 6. května 1945 ráno byla vidět sjíždět z vršku od Vochova kolona tanků. Teprve až dorazily do Křimic, bylo rozeznat bílou hvězdu. Obyvatelé obce vojáky nadšeně vítali. První vojáci byli dobrovolníci, na rukávech měli vyšitou hlavu indiána. Za těmito jednotkami přijela 16. tanková divize 3. armády USA pod velením generála G. S. Pattona a později ji vystřídala divize č. 8. Tyto jednotky zlikvidovaly bez odporu protileteckou baterii za Horničkou. Dlouhé kolony vojenské techniky dále projížděly obcí směrem na Plzeň.

Před večerem se několik tanků utábořilo na poli před Křimicemi, poblíž hřiště u trati bylo postaveno několik stanů. Kozolupská ulice a také náves byla plná tanků a vojenských aut. Některým vojákům se už nechtělo spát ve vojenských stanech a tak se ubytovali po celé vsi u každého, kdo měl nějakou volnou postel. Nechávali si prát prádlo, platili čokoládou a cigaretami. Potíže však měly místní ženy se žehlením košil, vojáci vyžadovali na košilích na zádech tři puky.

Američtí vojáci byli velmi štědří, především dětem rozdávali kakao a čokoládu. Část vojáků začala objíždět 9. května, mezi lidmi se povídalo, že odjíždí bojovat do Japonska, kde se dosud válčí. Velká část však ještě zůstávala na místě. Po čtyřdenním vítání americké armády, pomalu se vrací život v obci do normálu, začíná se pracovat na polích. 11. května objíždí velká část armády zpět, opačným směrem, než přijížděla před šesti dny. Postupně se také vraceli vězňové z koncentráků pocházející z Křimic. Bývalý starosta Josef Šlajs, kterého si občané 15. května 1945 zvolili za předsedu Národního výboru, dále Šafařík, Karnet, Fák, Eberle, Bystřická, Rada, Cígler, Makovec a mnoho dalších, kterým se omlouváme za neuvedení jména.

Před koncem války, 25. dubna 1945, havarovalo u Křimic americké vojenské letadlo. Posádka letadla havárii nepřežila. Na křimickém náměstí občané postavili také pomníček na památku obětí 2. světové války z řad místních obyvatel.

GPS: 49°45’28“N, 13°18’25“E – Památník padlým americkým letcům a křimickým občanům padlým v 1. a 2. světové válce

Každým rokem se na těchto místech pořádají vzpomínkové akce k uctění památky padlých ve světových válkách.